|
|
Využití druhu Terminalia brownii pro zalesňování v jižní Etiopii
Raab, Jakub
Tato práce je zaměřena především na zjištění růstových schopností druhu Terminalia brownii při výsadbách v podmínkách mechanických protierozních opatření v oblasti jižní Etiopie. Cílem práce je tedy zjištění růstové schopnosti a jejích vlastností ve dvou standardních druzích protierozních opatření a jejich porovnání s růstovými vlastnostmi přirozeného zmlazení vyskytujícího se na zkoumané ploše. Za účelem zpracování této problematiky byl uspořádán výjezd do etiopského Arba Minch, poblíž kterého byly realizovány výsadby zkoumaného druhu. Zájmové území pak bylo rozčleněno zkusnými plochami, na kterých bylo spočteno množství vysazených sazenic, počty rostoucích jedinců a počty přirozeně zmlazených kusů. U každého rostoucího jedince byla změřena jeho výška a průměr kmene v 15 cm výšce. Výsledky hodnotí mortalitu druhu v jednotlivých protierozních opatřeních a jeho růstové vlastnosti. Práce tak ukazuje schopnost růstu a závislost výšky na průměru kmene vztažené na rozdílné formy protierozních opatření.
|
|
|
Analýza parametrů sazenic lesních dřevin z hlediska atraktivity pro prase divoké (Sus scrofa L.)
Petrů, Markéta
Se stále narůstající populací prasete divokého korelují také zvyšující se škody nejen na zemědělských půdách, ať už to na plodinách či na travnatých porostech, ale také v lesích. Jedná se především o poškozování čerstvých výsadeb lesních dřevin, které nikterak nepřispívá k úspěšné obnově holin po kůrovcové kalamitě a má negativní dopad na ekonomiku. Tato diplomová práce se zabývá popisem možných vlivů, které mohou působit na atraktivitu dřevin pro prase divoké a jejich poškozování. Byla provedena inventarizace poškození výsadeb na náhodně vybraných plochách v oblastech jižní, střední a východní Moravy. Také byla provedena série experimentů s výsadbami na experimentální ploše v oboře Moravský Krumlov, kde bylo monitorováno chování prasat vůči těmto výsadbám analýzou poškozených sazenic a také z fotografií pořízených fotopastmi. Ze získaných údajů inventarizace bylo vyhodnoceno, že prase divoké preferovalo krytokořenné sazenice a listnaté druhy dřevin, u experimentálních výsadeb však nebyla prokázána preference kořenového systému. Poškození sazenic se u naprosté většiny projevovalo pouze vytažením či vyrytím bez toho, aniž by byl poškozen kořenový systém. Z časového hlediska byly nejvíce poškozovány sazenice první týden po výsadbě, poté riziko poškození klesalo. Pro snížení rizika škod prasaty na výsadbách zatím není znám způsob ochrany proti tomuto poškození, nejúčinnějším řešením tedy zůstává snížení stavu populací prasete divokého.
|
|
|
Vliv stanoviště a velikosti holiny na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Karlíček, Josef
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv mají na odrůstání kultur douglasky tisolisté velikost (krytí) obnovního prvku, typ použitého sadebního materiálu, trofnost stanoviště a doba výsadby. Celkem byly provedeny tři výsadby (dvě jarní a jedna podzimní) na šesti odlišných stanovištích. V každém termínu výsadby bylo vysazeno na každém stanovišti 100 kusů sazenic prostokořenných a 100 kusů sazenic krytokořenných. Na podzim v roce 2013 (po ukončení přírůstů sazenic) byla u všech vysazených sazenic (celkem cca 3600 jedinců) změřena délka nadzemní části, poslední přírůst terminálu i větve, tloušťka kořenového krčku, dále byl zjišťován počet živých větví na kmeni, délka větví s jehlicemi, tvar kmene, výskyt letošního přírůstu větví, barva jehlic a délka jehlic. Hodnoceno bylo také poškození sazenic a celkový zdravotní stav sazenic. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení podle jednotlivých stanovišť. Z výsledků bylo zjištěno, že pokud nejsou sazenice výrazněji poškozovány (zejména mrazem a klikorohem), pak jsou z pohledu trofnosti výhodnější pro pěstování douglasky živná stanoviště. Co se týče velikosti holiny, respektive krytí obnovního prvku, jsou pro zakládání douglaskových kultur velmi vhodné podsadby a malé kryté holiny. Pro jarní výsadby je nejvhodnější použít prostokořenný sadební materiál, v případě podzimních výsadeb se ukazuje jako lepší krytokořenný sadební materiál. Dále bylo zjištěno, že u jarních výsadeb nemá doba výsadby výraznější vliv na odrůstání kultur, naopak pozitivně lze hodnotit výsadbu podzimní. Také se potvrdilo, že na velkých otevřených holinách trpí douglaska často pozdními jarními mrazy, které se projevují sníženým přírůstem v daném roce a podepisují se negativně na celkovém zdravotním stavu sazenic. Neopomenutelné poškození sazenic bylo způsobováno rovněž klikorohem borovým.
|
|
|
Obnovní experiment na kalamitní holině - Rakovec I (ŠLP Křtiny)
Schramm, Daniel
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit úspěšnost spolu s ekonomickým zhodnocením obnovního experimentu na ploše Rakovec I (ŠLP Křtiny). Za tímto účelem bylo na ploše o velikosti 0,15 ha založeno 5 různých variant obnovy porostu na holině, která vznikla po větrné kalamitě v převážně nepůvodním smrkovém porostu. Monitoring na ploše probíhal od jara roku 2013 do podzimu roku 2015. Varianta A simuluje obnovu porostu pomocí síje olše lepkavé (Alnus glutinosa (L.) Gaertn) do předem ručně připravené půdy. Varianta B zastupuje obnovu porostu za použití celoplošné síje břízy bělokoré (Betula pendula Roth.). Varianta C zastupuje obnovu porostu pomocí síje, jak olše lepkavé (Alnus glutinosa (L.) Gaertn), tak i břízy bělokoré (Betula pendula Roth.), do předem mechanizovaně připravené půdy. Varianty D a E simulují obnovu porostu za použití sazenic vysázených jamkovou úrovňovou sadbou. Pro variantu D je zvolena dřevina olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn) a pro variantu E smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten). Podle ekonomického hlediska je nejméně nákladná varianta B (13.508,37 Kč/ha), u které je nákladem pouze koupě osiva a jeho následné vysetí. Naopak nejnákladnější variantou je varianta E (81270 Kč/ha). Nejvyšší úspěšnost obnovy porostu má varianta D, kdy se z celkového počtu 93 ks sazenic na podzim roku 2015 nacházelo na ploše 90 ks životaschopných jedinců. Nejnižší úspěšnost obnovy porostu má varianta C, u které bylo šetřením na podzim roku 2014 nalezeno pouze 22 ks životaschopných jedinců na ploše 0,021 ha.
|
|
|
Srovnání prosperity sadebního materiálu běžné velikosti a odrostků po výsadbě na lesní stanoviště
Kaiser, Josef ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Tužinský, Marek (oponent)
V ČR se ročně zalesňuje přibližně 20 tis. ha ploch po mýtních těžbách. V posledních deseti letech pozorujeme časté období jarního a pozdně letního sucha, které významně negativně ovlivňuje přežívání klasických sazenic (KS). Proto je nutné hledat metody, které by v případě potřeby tyto ztráty snížily. Jedním způsobem je využití obalovaných sazenic, druhým využití sadebního materiálu (SM) větších dimenzí (poloodrostků a odrostků), které jsou více rezistentní k nepříznivým vlivům prostředí než KS. Výhodou poloodrostků a odrostků je také kratší doba péče o kultury a nižší náklady na její zajištění oproti KS. Z této potřeby vyplývá zadání mé bakalářské práce. Cílem bylo zjistit, jaké jsou parametry mortality a růstu těchto rozdílných typů SM, navíc ještě v antropogenně ovlivněných lokalitách. Jako modelové dřeviny byly vybrány: dub letní (Quercus robur) a lípa srdčitá (Tilia cordata). SM byl prostokořenný (KS, poloodrostky a odrostky) a výsadba probíhala mechanizovaně (do vrtaných jamek) v pokusných lokalitách Truba (Kostelec nad Černými lesy) a Hůrka (Planá nad Lužnicí). První část pokusu byla založena na lokalitě Truba v prostorách bývalé lesní školky a sestávala z KS a odrostků lípy srdčité, druhá část pokusu byla založena na stanovišti Hůrka v prostorách rekultivované pískovny, kde byly použity KS i odrostlé sazenice lípy i dubu. Ani na jedné lokalitě se neprovádělo vyžínání. Měření se opakovalo na jaře a na podzim v letech 2012-15 na Truba a 2015 na Hůrce. Zjišťovala se výška SM pomocí měřící latě a jeho tloušťka krčku pomocí digitálního měřítka. Následně byla data zhodnocena v Excelu a statisticky zpracována Kruskal-Wallisovým testem. Z výsledků vyplývá, že na pokusné ploše Truba je mortalita KS pětkrát vyšší než u odrostků. Podobný výsledek byl dosažen i na lokalitě Hůrka u stejné dřeviny (lípa), i když mortalita u KS je jen dvojnásobně vyšší než u odrostků. Nejnižší mortality dosáhly překvapivě poloodrostky. Srovnání KS a odrostků dubu nepřineslo fakticky žádný rozdíl v mortalitě. Mortalita dubového SM byla obecně výrazně nižší než u lípy. Statistické testování prokázalo, že rozsah souborů pro vědecké posouzení tohoto parametru nebyl v této studii dostatečný. Ze zjištěného vyplývá, že významným faktorem, který působí na mortalitu, jsou kromě typu SM i další, zatím nespecifikované vlivy prostředí.
|
|
|
Vliv stanoviště na růst douglasky tisolisté
Karlíček, Josef
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv mají na odrůstání kultur po prvním vegetačním období velikost (krytí) obnovního prvku, typ použitého sadebního materiálu, trofnost stanoviště a doba sadby. Celkem byly provedeny tři výsadby (dvě jarní a jedna podzimní) na šesti odlišných stanovištích s tím, že hodnoceny budou v rámci této práce pouze první dva termíny. V každém termínu výsadby bylo vysazeno na každém stanovišti přibližně 100 kusů sazenic prostokořenných a cca 100 kusů sazenic krytokořenných. Na podzim (po ukončení přírůstů sazenic) byla u všech vysazených rostlin (celkem cca 2400 jedinců) změřena délka nadzemní části, letošní přírůst terminálu i větve, tloušťka kořenového krčku, dále byl zjišťován počet živých větví na kmeni, délka větví s jehlicemi, tvar kmene, výskyt letošního přírůstu větví, barva jehlic a délka jehlic. Hodnoceno bylo také poškození sazenic a celkový zdravotní stav vysazovaných rostlin. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení podle jednotlivých stanovišť. Z výsledků se ukázolo, že nejvíce ovlivňuje přírůsty sazenic poškození mrazem, proto je nevhodná výsadba na velké a nekryté holiny. Naopak nejlepší výsledky byly zjištěny v podsadbách a na malých holinách. Z vyhodnocení je dále patrné, že ve většině případů dosahuje lepších výsledků prostokořenný sadební materiál a z pohledu trofnosti jsou pro pěstování douglasky výhodnější živná stanoviště. Po porovnání časné a pozdní jarní výsadby můžeme konstatovat, že doba sadby nemá v širším pojetí výraznější vliv na růst této dřeviny.
|
|
| |
host ::
RSS.